Zpráva o mistrovství světa v debatování jednotlivců, Litva 7. - 13. dubna 2010.
World Individual Debating and Public Speaking Championship
POSTŘEHY TRENÉRA
V roce 2010 vyrazila reprezentace České republiky poprvé pod hlavičkou ADK na mezinárodní turnaj, jehož název lze do češtiny přeložit jen obtížně. „Veřejné mluvení“ jaksi nemá v našem rodném jazyce stejný obsah jako v angličtině...
Cílem tohoto článku je shrnout postřehy z naší první účasti na akci v tomto formátu a poskytnout tak zájemcům o účast v příštích ročnících soutěže alespoň základní přehled, co mohou očekávat a jak se na turnaj připravit.
Děkuji Lence Habětínové za recenzi a doplnění textu.
O turnaji obecně
S Mistrovstvím světa v debatování středoškoláků (WSDC), na který český národní tým pravidelně jezdí od roku 1995, má WIDPSC společné asi dvě věci:
- úroveň účastníků je podstatně vyšší než český standard, takže průměr soutěže převyšuje českou špičku. Například Kanaďani museli projít pěti koly výběru, aby mohli jet reprezentovat,
- ti nejlepší se rekrutují z rodilých mluvčích. Např. v ročníku 2010 ze sta účastníků byla první nerodilá mluvčí na 43. místě.
Naopak rozdíly jsou následující:
- jde o individuální soutěž. Soutěží jednotlivci, a to i v disciplíně „debata“,
debata je jen jednou z disciplín, - delegace různých států jsou různě veliké. My jsme se dvěma debatérkami a jedním koučem byli v ročníku 2010 nejmenší delegací, nejvíce bylo Kanaďanů (12 soutěžících),
soutěž není institucionalizovaná. Pořadatele jednotlivých ročníků vybírá a pravidla upravuje neformální výbor koučů zakladatelských škol.
Systém soutěže
Každý soutěžící se musí zúčastnit čtyř disciplín. Z nich tři jsou povinné (debata, interpretive reading, impromptu speaking) a jedna volitelná (persuasive speaking nebo after-dinner speaking).
V každé soutěži proběhnou dvě kola. Každý soutěžící má tedy dva pokusy, přičemž u připravených disciplín může (ale nemusí) přednášet ten samý projev. Organizátoři samozřejmě zajistí, aby každé kolo hodnotil debatéra jiný panel rozhodčích. Z bodového ohodnocení jednotlivých rozhodčích se počítá průměr kola (extrémní hodnoty se škrtají), načež se průměry obou kol sečtou. Do finálového kola postupuje obvykle 15 % nejlepších. Z nich opět 2-4 nejlepší v každé disciplíně postupují do velkého finále. Vedle vítězů jednotlivých disciplín se vyhlašuje i celkové pořadí (podle součtu všech disciplín) a nejlepší nerodilý mluvčí.
Každý panel rozhodčích (3-5 členný) má pro každé kolo soutěže přidělenu skupinu soutěžících (obvykle 5-7, s výjimkou debaty). Všichni soutěžící jsou během celého kola přítomni v místnosti, kde soutěž probíhá, a mohou se proto navzájem poslouchat. Každá debatní místnost je „vybavena“ předsedajícím („room manager“), který vyvolává jednotlivé soutěžící a měří čas (pozor, měří se obráceně než u nás nebo na WSDC, tj. časoměřič ukazuje, kolik času již soutěžící hovořil).
Rozhodčí a rozhodování
Aby se body daly jednoduše sčítat, musí být pro všechny disciplíny stejný systém hodnocení. Debatéři jsou hodnoceni bodově, přičemž škála bodů má oficiálně rozsah od 50 do 100. Pod 60 se ovšem běžně nedává („you get 60 for making sounds“). Body nad 90 jsou vyhrazeny těm, které by rozhodčí rád viděl ve finále, nad 80 jde o velmi dobrý výkon, nad 70 o průměr a pod 70 dostávají ti nejslabší soutěžící. Jde ovšem o průměr soutěže – to, co je v naší lize hodnoceno jako průměr, by dostalo na WIDPSC pod 70.
Rozhodčí vyplňuje pro každého soutěžícího hlasovací lístek (ballot), který kromě celkového bodového hodnocení (jež jako jediné je významné pro výsledky soutěže) obsahuje ještě pomocné body (zde se již hodnocené aspekty u jednotlivých disciplín liší) a poznámky k jednotlivým mluvčím. Balloty obdrží debatéři až po skončení turnaje.
Rozhodčí zásadně nepřihlížejí k překročení nebo nenaplnění časového limitu. To činí až personál sčítací místnosti, neboť za nenaplnění nebo překročení časového limitu se uplatňují přísné bodové srážky, které jsou pevně stanovené, a sčítací místnost je odečte od počtu bodů uděleného rozhodčím.
Rozhodčí neprocházejí žádným zvláštním školením, s výjimkou krátkého poučení před jednotlivými disciplínami, které zajišťuje hlavní rozhodčí turnaje. Na tyto brífinky mají přístup i debatéři. Důsledkem takové praxe jsou bohužel poměrně velké rozdíly v počtu bodů přidělených různými rozhodčími za tentýž projev. Koučové týmů rozhodují, takže jako kouč „svoje děti“ pravděpodobně celý turnaj neuvidíte.
Debata
Na debatu jsou soutěžící nalosováni do dvoučlenných týmů. Dbá se na to, aby debatéři ze stejné země nedebatovali spolu a aby v jednom týmu nebyli dva nerodilí mluvčí. Týmy se pro každé kolo losují znovu.
Tým uvedený v rozpisu jako první vybírá tezi a druhý tým následně vybírá stranu. Poté mají týmy 40 minut na přípravu, během které jsou zakázány jak jakékoli tištěné či elektronické zdroje, tak kontakt s kýmkoli mimo druhého člena týmu. Po prvních deseti minutách přípravy se oba týmy sejdou a propozice předá opozici písemnou definici. Pokud opozice považuje definici za nedebatovatelnou, musí okamžitě vznést protest u hlavního rozhodčího, který spor rozhodne. Doba definičního sporu se započítává do přípravného času. Napadání definice během debaty je zakázáno.
Formát debaty v zásadě odpovídá formátu „American Parliamentary“. Pořadí řečí a vymezené časy jsou následující:
A1 – 6 minut
N1 – 6 minut
A2 – 9 minut
N2 – 9 minut
jednominutová přestávka
N1 – 3 minuty shrnutí
A1 – 3 minuty shrnutí
S výjimkou shrnutí jsou povoleny faktické poznámky (points of information). Pravidla nabízení a přijímání poznámek jsou v podstatě shodná s WSDC. Negace by měla vedle vyvracení afirmativních argumentů přinést vlastní argumentační linii. Druzí mluvčí by měli přinést do debaty nové argumenty.
Debatéři jsou hodnoceni individuálně. Rozhodčí tedy vůbec nevyhlašují výsledek debaty jako takové, neboť důležité jsou pouze projevy jednotlivých mluvčích. U těch se hodnotí obsah i styl, jakož i strategie včetně týmové práce. Styl i obsah mají zhruba stejnou váhu. Rozhodčí není povinen poslouchat debatéra, který uspává, a takový debatér dostane málo bodů, i kdyby jeho argumentace byla sebevíce geniální. Málo bodů dostane ovšem i skvělý řečník, který však mele nesmysly.
Individuální hodnocení má jeden pro českého debatéra zvláštní aspekt. Obětování se pro tým (např. tím, že udělám většinu přípravy a pak kolegovi přepustím jeden z argumentů, který jsem sám vymyslel) se může debatérovi krutě vymstít, protože rozhodčí takový argument připíší jeho kolegovi z týmu (který je však z hlediska celkového pořadí jeho soupeřem).
Interpretive Reading
Soutěžící si zvolí literární dílo, které před publikem přečte. Povolena je próza nebo poezie, zakázány jsou monology z divadelních her a školní eseje. Může se jednat o určitou pasáž většího díla (románu, novely), nebo třeba o celou povídku. Soutěžící může některé pasáže vypustit. Časový limit je 7-11 minut. Soutěžící musí své dílo krátce uvést (stručná informace o autorovi a díle, uvedení do děje, proč si soutěžící dílo vybral). Při přednesu může stát nebo sedět, dílo má vytištěné s sebou – není nutné znát je celé zpaměti. Není rozhodné, zda jde o dílo notoricky známé či o novinku, o dílo anglicky píšícího autora či o překlad.
Rozhodčí hodnotí především kvalitu přednesu, jehož cílem je vystihnout a vyvolat v posluchačích atmosféru díla. Jde-li o humornou povídku, měli by se rozhodčí smát, až se za břicho popadají, jde-li o tragédii, měli by se rozplakat, jde-li o thriller, měl by se jim napětím zastavit dech. Přednes by měl být plynulý a srozumitelný, přímé řeči jasně (za pomoci modulace hlasu) odděleny od slov vypravěče, tempo by mělo odpovídat situaci. Má-li postava podle textu křičet, bude křičet i čtenář, má-li šeptat, bude i čtenář šeptat. Má-li být postava rozhořčená, musí čtenář mluvit rozhořčeně, vyznává-li lásku, musí tomu odpovídat i projev čtenáře. Hodnotí se i kvalita a přínosnost úvodu.
Vřele doporučuji věnovat velkou pozornost výběru díla. Především by mělo jít o dílo, které je soutěžícímu blízké, aby se do něj dokázal vžít. Pozor na délku vybrané pasáže – za nenaplnění či překročení časového limitu jsou citelné bodové srážky. Ideální je volit text v délce zhruba 9 minut tak, aby byla přiměřená rezerva. Doporučuji pasáž, kde se odehrává nějaký děj – filosofující či popisné texty je těžké přednést tak, aby nevypadaly nudně. Zvolená pasáž by měla být relativně samostatná – není dobré vstoupit do poloviny rozhovoru nebo skončit těsně před rozuzlením.
Impromptu Speaking
Tato disciplína je ze všech nejvíce založena na improvizaci. Soutěžící si vylosuje kartičku se třemi tématy (může jimi být slovo, přísloví, krátký citát apod.). Pamatuji si např. témata „Fairy tale“, „Big talkers are small doers“, „A leader“... Soutěžící má dvě minuty na přípravu. Okamžitě poté přednese 3-5 minutovou řeč na jedno ze tří témat, které si zvolil. Ačkoli na přípravu je povolen papír a tužka, při samotném projevu smí mít soutěžící jen papírek s tématem. Soutěžící může mluvit pro nebo proti tématu, nebo vážit výhody a nevýhody, může případně téma jakkoli rozumně interpretovat, vždy však musí být jasná souvislost s tématem.
Rozhodčím je téma potvrzeno až po skončení řeči. Pokud tedy téma s projevem nesedí, nebude rozhodčí spokojen. Rozhodčí především hodnotí, zda je projev „o něčem“ - zda soutěžící jen naplano neplácá, aby zaplnil čas; ale má pro své obecenstvo nějaké poselství. Ideální řeč má jasnou strukturu a vede logicky k závěru, pointě. Hodnocen je samozřejmě i styl – projev by měl být plynulý, bez zadrhávání či dlouhého přemýšlení, ne však monotónní. Humor je hodnocen pozitivně, nejde-li ovšem o humor šibeniční. Plusem je široký všeobecný přehled – ten přispívá tomu, že projev je „o něčem“.
Improvizace s tak krátkým přípravným časem vyžaduje náležitý trénink. Nejlepší přípravou je tedy zkusit si takový projev – přesvědčit kamarády, rodiče, kolegy z debatního klubu, ať adeptovi nahazují témata. Ostatně hra podobného formátu může být zajímavá i pro naše debatéry – schopnost rychlé reakce se cení i v naší debatní lize. Podstatné je, se v tom krátkém čase, který je na přípravu vymezen, rychle rozhodnout, o čem projev bude, a rozmyslet si jeho strukturu. Zkušený řečník pak již potřebnou omáčku během projevu doplní.
Persuasive speaking
Jde o předem připravený projev odpovídající zhruba řeči prvního afirmativního mluvčího v debatě. Ovšem s tím, že nenásleduje řeč protistrany ani žádné rozvinutí linie mluvčím A2. Debatér si zvolí určitý problém, který ve své řeči analyzuje a navrhne řešení. Časový limit je stanoven na 7-13 minut. Debatér smí mít jedinou kartičku do dlaně. Cílem projevu je přesvědčit publikum, že svět trápí závažný problém, který si zaslouží jejich pozornost, a že tento problém je třeba řešit právě navrhovaným opatřením (případně opatřeními).
Rozhodčí hodnotí kvalitu argumentace (logika, hloubka analýzy, srozumitelnost výkladu), dokazování, strukturu projevu, jakož i styl. Přednes má opět poměrně velkou váhu, ani zde rozhodčí nebudou vysoce hodnotit monotónní projev, i kdyby argumentačně byl geniální.
Nejlepší mluvčí volí závažné problémy, mají svoji argumentaci podloženou konkrétními důkazy, problém často demonstrují na příkladech. Úlohu důkazů však zas nelze přeceňovat, cílem není zahltit posluchače čísly. Značnou pozornost je třeba věnovat struktuře projevu. Protože projev je připravený, předpokládá se, že soutěžící použije řečnické finesy (bude se vyjadřovat na úrovni, užívat vhodných metafor apod.) a bude mluvit povětšinou spatra (do kartičky se případně podívá pro konkrétní jména, statistiky apod). Samozřejmostí je mít projev předem vyzkoušený, nejlépe před zrcadlem či kamarády, kteří poskytnou zpětnou vazbu.
Opět lze jen doporučit zvolit takový problém a takové řešení, ke kterému má mluvčí vztah – vzhledem k absenci protiargumentace je možno být odvážnější než bývá debatní A1, ne druhou stranu jasný nesmysl rozhodčí vysokými body neocení. Protože jde o mezinárodní soutěž, neměl by být zvolený problém specifický jen pro určitý region (přemnožení kůrovce na Šumavě zřejmě Pákistánce zajímat nebude), pokud soutěžící neprokáže globální důsledky – ročník 2010 vyhrál projev o katastrofální situaci v pákistánských věznicích, které jsou živnou půdou pro získávání nových členů teroristických skupin. Nedoporučuje se volit klasická ohraná témata (eutanazie, jaderná energetika), na která zná argumenty každý, na druhou stranu u originálních témat je třeba klást důraz na prokázání jejich závažnosti. V ročníku 2010 tak do semifinále postoupil Kanaďan s projevem o vymírání včel, když prokázal jejich nezastupitelnou roli pro zemědělství.
After dinner speaking
Na rozdíl od ostatních disciplín, kde debatér mluví sám za sebe, v „after-dinner“ se může stylizovat do určité role a publikum tak přenést např. na výroční sraz upírů, jako to učinil vítěz disciplíny na WIDPSC 2010. Cílem je inteligentní zábava. Humor je vítán, nemělo by však jít o sérii nijak na sebe navazujících (a už vůbec ne košilatých apod.) vtipů.
Nepodařilo se mi tuto disciplínu rozhodovat, troufnu si však tvrdit, že více než v jiných zde rozhoduje umělecký dojem. Budou-li se rozhodčí nudit nebo naopak pohoršovat, vysoké body nedostanete. After-dinner by proto měli volit jen ti, kdo vědí, že jsou schopni žádaného projevu.
Pro zájemce o více informací jsou k dispozici vzorové hlasovací lístky, které obsahují i pokyny pro rozhodčí, a také vzorové projevy pro každou disciplínu na serveru YouTube. Výbor pro mezinárodní vztahy disponuje rovněž DVD s projevy finalistů ročníku 2010, které na požádání rád zapůjčí.
Pro ty, které tento – pro nás dosud neobvyklý – formát zaujal, ještě doplním, že WIDPSC 2011 se bude konat v Brisbane v Austrálii. Takže: Hurá za klokany!
Vzorové projevy:
persuasive speaking
http://www.youtube.com/watch?v=juAla-XGWtY&feature=youtube_gdata&fmt=18
impromptu speaking
http://www.youtube.com/watch?v=auTSZ7iOK-Y&feature=related
interpretive reading
http://www.youtube.com/watch?v=ZzFtC7cbUIM&feature=related
after-dinner speaking
http://www.youtube.com/watch?v=lMnTuTZFfh0&feature=related
debate
http://www.youtube.com/watch?v=DmcuEaixVBs&feature=related
Přiložené soubory
afterDinnerSpeaking ballot - dokument .pdf
debating ballot - dokument .pdf
impromptuSpeaking ballot - dokument .pdf
persuasiveSpeaking ballot - dokument .pdf
interpretive reading ballot.doc - dokument .pdf
Dušanovi velmi děkuji, že tento report pro web Asociace Debatních Klubů, o.s. sepsal.
Webmaster debatovani.cz