Organizace a lidé
Dřevní historie programu „Debatní liga“ sahá do školního roku 1994/1995. Program založila nadace George Sorose Open Society Institute. Pan Soros program založil pod dojmem setkání s osobou a dílem Sira K.R. Poppera. Program, který si kladl za cíl podpořit volnou výměnu názorů a kritického myšlení v tehdejším čerstvě osvobozeném postkomunistickém bloku Popperovi dedikoval.
V ČR program rozvíjela Nadace Open Society Fund Praze. Kdy přesně byl program zahájen nevím. Když jsem se však na jaře 1995 pod dojmem zážitků z Mistrovství světa v Cardiffu obrátil (mj.) na OSF s žádostí o podporu z mého pohledu naprosto úžasné věci, debatování, odpověděli mi, že takový program právě založili! Jisté je, že již na jaře 1995 se konalo velké seznamovací školení v Brně, zúčastnilo se jej 45 učitelů.
Následovalo první ukázkové „finále“ nultého „ročníku“ soutěže programu, který dostal název „Debatní liga“. Konalo se v Brně péčí Dr. Holečka. Ještě v létě 1995 proběhly první letní debatní tábory v Rokytně a také první mezinárodní tábor (dnešní IDEA Youth Forum), který se konal v Tatě v Maďarsku. A to již program fungoval. Ze jmen, která najdete v programu i později se v těchto počátcích na programu podíleli mj. paní Jarka Slavičínská, Jana Jedličková, pan Holeček, Jarka Kocourková, Věra Foretová, Jana Dvořáková a další.
Nezávisle na této iniciativě se v únoru 1995 na 7. Mistrovství světa v debatování formou WSDC do Cardiffu vypravili a debatní zkušenosti sbírali studenti a pedagogové gymnázia v Olomouci-Hejčíně. Záhy se k programu přidali a od léta 1995 předávali své cardiffské zkušenosti pánové Richard Sitta, Petr Jahoda a René Brinda. (Že v té době ani OSF nevěděla, jak vlastně debata vypadá či by měla vypadat, byly to zkušenosti cenné!)
V září 1995 vyšlo nulté číslo debatního informačního Bulletinu a začal první ročník soutěží. Aktivita byla natolik nová, že vzniklo několik koncepcí chápání smyslu a tím i praxe debatování. Byla zde představa nezávazných setkání studentů, kde se bude povídat na zadané téma, představa soutěže v rétorické prezentaci, představa debatování tak, jak je známe dnes. Trvalo několik let, než se debatování ustavilo v takové podobě, jak je známe dnes. V průběhu doby byl původní program „Debatní liga“ (alternativně „Debatní kluby“) přejmenován na „Debatní program Karla Poppera“ a termín „Debatní liga“ se začal používat pro jednu ze soutěží programu.
Vedení programu
První „národní koordinátorkou“ (= vedoucí) programu „Debatní liga“ byla Markéta Lukáčová. Bohužel jen nakrátko. I tak odvedla do léta 1996 ohromný kus výborné práce. Po Markétině odchodu na mateřskou dovolenou pověřila ředitelka OSF vedením programu Alenu Frydrychovou. V lednu 1999 vznikla Asociace debatních klubů. Vznikem Asociace debatních klubů byl do funkce prezidenta ADK zvolen Pavel Markvart. V únoru 2001 jej vystřídal René Brinda. Po jeho dvou funkčních obdobích přišla v roce 2005 řada na Petra Koubu. I ten si odsloužil dvě období a žezlo předal na valné hromadě 2011, která si do čela organizace zvolila Káťu Švajcrovou.
Koordinátoři
V dobách OSF jsme měli koordinátory. Ti byli zaměstnanci OSF a program organizovali - včetně organizace debatních turnajů, které tedy na rozdíl od pozdější praxe organizoval stále stejný člověk. Od roku 1996 pracovali koordinátoři René Brinda (odpovědný zejména za soutěže) a Alena Frydrychová (od podzimu 1996 do léta 1999 „národní koordinátorka“). V roce 1997 byl na částečný úvazek zaměstnán koordinátor pro VŠ program Richard Sitta. V roce 2000 byla na částečný úvazek zaměstnána v pozici „metodičky programu“ Soňa Synáčková.
Po vzniku ADK jsme se snažili práci rozložit do regionů - mimo etablovaného „Debatního centra“ v Olomouci (již od r. 1995, vedl R. Brinda, od 1996 P. Jahoda) vznikla regionální debatní centra ve Vodňanech, Brně-Líšni, Jablonci nad Nisou a Hradci Králové. Po poměrně krátký čas (došly peníze) pracovali na zkrácený úvazek regionální koordinátoři Dana Růžičková, Soňa Synáčková, Petr Kouba, Ivan Doležal a Jaroslav Volf.
Orgány
Od samého počátku programu byla snaha svěřit rozhodování o věcech debatních do rukou/mozků více lidí. Postupně se tak institucionalizoval „Poradní sbor“ který v roce 1998 předefinoval svoji roli a změnil název na „Národní trenérský tým“ (NTT). Se vznikem ADK vznikl orgán vedení Asociace - představenstvo a kontrolní orgán: KRK. Poradnímu sboru a později NTT šéfoval koordinátor René Brinda. Oponenturu a podporu mu dlouhá léta poskytovali a za stav soutěží v dnešní podobě se tak zasloužili členové PS/NTT, zejména Blanka Munclingerová, Petr Jahoda, Richard Sitta, Pavel Markvart, Jarka Kocourková, Jarmila Dražanová, Věra Scherlingová, John Wickham, Ota Sedláček, Petr Sedláček, Lenka Gogelová, Stanislav Bendl, Jirka Novák, Petr Kouba, Milan Konrád a další. A že to jsou lidé zapálení, většinou jste je našli i v představenstvu ADK.
Od vzniku ADK se ustavil princip „tandemu“ – zvolený prezident si jako ředitele soutěží (1. NTT) jmenuje svoji pravou ruku. Zatím jsme měli tyto tandemy: Od roku 1999 Pavel Markvart (prezident) + René Brinda (1. NTT), následně René zvolen prezidentem. 2001 – 2005 René + Petr Kouba (od léta 2003), následně Petr zvolen prezidentem. 2005 – 2010 Petr + Blanka Netopilová. Blanka tradici porušila a na prezidentku nekandidovala. Své druhé funkční období Petr dokončil s 1. NTT Katechkou Hanzelkovou. Ta byla i poslední první NTT, protože valná hromada v roce 2011 změnila stanovy organizace a NTT přejmenovala na Ředitelství soutěží. Z prvního eNtété se stal ředitel soutěží. Tandemy nicméně fungují dál. V roce 2011 tak máme „dvojku” Káťa Švajcrová + Katechka Hanzelková.
Na konci první dekády nového století došlo k poměrně významné obměně kádrů ADK. Praxe, kdy členové Představenstva byli současně členy NTT, zúčastněné zmáhala. Postupně se tak funkce rozdělily. Současně větší díl zodpovědnosti přejaly „mladé pušky“ – bývalí debatéři, kteří po skončení studií a nástupu do praxe přebírají iniciativu - mimo zmíněných Káti a Katechky se jedná zejména o Matěje Piláta, Dušana Hrabánka, Jakuba Kadlece, Michala Pečeňu, Jana Knytla, Jana Dragouna, Aničku Hlaváčovou, Irenu Kotíkovou, Vojtu Černého, Vaška Soukupa, Bedřicha Blumu a další.
Významným trendem byl postupný přechod od (více či méně) placených pozic - v dobách OSF standardu, který jsme podědili i v raných dobách ADK, k práci čistě dobrovolnické, bez nároku na honorář (případně uznání). Významným trendem je i vznik komitétů (výborů) - např. pro public relations, pro zahraniční vztahy, pro fundraising, pro debatování menšin, ad hoc výborů pro jednotlivé projekty a pozice debatního ombudsmana. Práce ADK se tak rozkládá mezi větší množství lidí.
Komunikace
V roce 1995 bylo slovo e-mail ještě vcelku neznámý pojem. Komunikovali jsme poštou a zejména prostřednictvím Debatního informačního listu - Bulletinu. V září 1995 vyšlo „nulté“ číslo, v květnu 2001, v souvislosti s rozvojem internetu, vyšlo poslední, 16. číslo.
Internetovou prezentaci jsme si zřídili na podzim roku 1999. Staral se o ni koordinátor (René). Dalším správcem v pořadí byl Petr Jahoda, následoval Petr Jalůvka. V roce 2011 práci převzal Václav Soukup. Pokud si pamatuji, každý ze správců dal webu nový design. Měli jsme tedy nejméně 4 zásadní „tváře“ webu. Při brouzdání narazíte na tu úplně první, Petrova byla přepsána, Petrova se na podzim 2011 přepisuje.
Petr Jahoda, kromě jiného, někdy okolo roku 2004 zpracoval úžasný fascikl mediální prezentace ADK. Na jeho práci navázal Vlasta Waic, který koncem dekády zpracoval nový vizuální manuál ADK. V práci pokračuje výbor pro PR.
Asi ani pamětníci již neznají logo, které vzniklo v roce 1995 - mělo schematickou podobu dvou něčeho (á la jing a jang) ve čtverci postaveném na hraně a neslo popis „Debatní kluby“. Rychle následovalo logo Debatního programu Karla Poppera - dvou figurek za hry Člověče nezlob se, kterým jde od úst něco jako že řeč. S tímto logem programu se dodnes můžete setkat na ceně pro vítěze DL. Současné logo ADK, které vychází z loga programu, avšak figurky jsou schematizovány do podoby rytířů a graficky zkráceny pochází z pera (počítače) dnes již neznámého pražského grafika. Nápad byl nicméně náš.
Předěly
Debatní program Karla Poppera víceméně hladce funguje od roku 1995, totéž platí pro ADK, jejíž vznik se datuje do roku 1998 (přípravné práce, zakládací valná hromada) resp. počátku roku 1999 (oficiální schválení MV ČR).
Přechod od OSF k ADK je tak asi nejvýznamnějším předělem v existenci debatního programu. Dalším předěl je důsledkem předchozího - program kdysi někdo (OSF resp. OSI NY) finančně zajišťoval. Bývaly tedy časy, kdy peněz bylo relativně dost - účast v programu byla kompletně hrazena, kluby navíc dostávaly na svoji činnost příspěvek. To je již téměř zapomenutá minulost.
Z poslední doby je asi nejvýznamnější změna stanov z roku 2008, která umožnila vznik krajských jednotek ADK, jejich následný vznik a posílení práce v regionech.